Image

PAMÁTKOVÉ OBJEKTY
kříže, sochy, kapličky, památné kameny


Výběr ze zajímavostí, zachycených obecním kronikářem panem učitelem Krčmářem
v jeho vlastivědném popisu pod názvem
Obec Pěčín v Orlických horách


Kříže, sochy, kapličky a památné kameny:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Kříž na rozcestí.
Na rozcestí poblíže čp. 71, nalézá se pískovcový kříž, který má na straně k vesnici nápis:
Pochválen buď Pán Ježíš Kristus. Anno 1767.
Na zadní straně letopočet 1729.
Kříž postaven podle zadního letopočtu tehdejším majitelem statku čp. Václavem Maršem,
přední nápis vytesán za jeho syna Jana Marše.

Kamenný kříž »Na kopci«.
Na pozemku patřícím k čp. 97, postaven r. 1826 rolníkem Ignácem  Špryncem na místě, kde stál kříž dřevěný.

Památná je socha Matky Boží
pod terasou farské zahrady u cesty vedoucí ke škole.

Image
Mariánská socha u fary
1936

Image
Mariánská socha u fary
1995



Na kamenném podstavci je čtyřhranný sloupec vpředu zaoblený, nahoře i dole poněkud rozšířený.
Nese latinský nápis : »Gratitudinis monumentum posuit illustrissima Familíe Bubniana ab interila etc.
Pod  nápisem  je  obrys  pěčínského  kostela  a  fary a na skalnaté cestě je zobrazen kácející se kočár s plašícími se koňmi. Při levém okrají v poli štítu je vytesán buben a lev, napravo  orel,  mezi nimi hlavička a nad tím korunka,
znak hraběcí rodiny Bubnovské.
Na prvém sloupci je druhý, stejně asi vysoký, čtyřhranný. Na něm stojí něco přes 1 m vysoká socha Panny Marie,
dříve ochrannou stříškou opatřená.
Na zadní straně sochy je nápis :

Image
Nápis na zadní straně Mariánské sochy u fary
1936



Hrabě Adam z Bubna  a  z  Litic  se  svoji  urozenou manželkou  Marií Karolínou navštívil toho času
v nedělí po sv. Janu Křtiteli, když v Pěčíně byla pouť, tehdejšího lokalistu našeho, žamberského rodáka P. Josefa Feigla. Odpoledne  vracel se s  paní,  která v jiném stavu se nacházela, zase do Žamberka.
Spřežení řídil  sám hrabě, nebyl však dosti opatrný.
Kočár se převrhl a zřítil i s koňmi se stráně až k chalupě čp. 29.
Hraběnka vypadla z kočáru, ale šťastně vyvázla z nebezpečí, ani hraběti se ničeho nestalo.
Na památku toho dala zde vrchnost postaviti sochu Panny Marie, které bylo zázračné zachránění připisováno.
Náklad obnášel 200 zl.
Na pomníku pracoval žamberský řezbář Alois Cyriak, kameník Kodytek z Klášterce a Matěj Ledvina ze Žamberka. Posvěcení přítomno bylo 13 duchovních, 3 hrabata z Bubna, hraběnka z Bubna Zamrská, jeden baron  a  slečna,
též  důstojníci a  jejich  paní. Pří slavnosti střílelo se z hmoždířů. 
Pan  lokalista  připravil nákladem 95 zl. velkou hostinu, ale náhradou obdržel jen 10 zl.
Socha znovuzřízena  r.  1862  od  kunvaldského  truhláře,  kresliče a pozlacovače  Václava  Píče  nákladem asi  80  zl., 
jež  věnovali  manželé Antonín a Barbora Křenoví z č. 9.
a po druhé opravena nákladem  50 zl. od manželů Emanuela a Anny Citových ž č. 131. 
Petrem  Musilem ze Žamberka r. 1898.

Zlodějská kaplička
Image Návrat na úvodní stránku Image

Kaple sv. Anny u cesty  vedoucí  k Rychnovu  poblíž č.  l.  vystavěna  asi  r.  1784  od  Josefa  Kubíčka,  sedláka.  Všeobecně  nazývána »Zlodějská kaple«,  protože zde ukrývány  různé  nakradené  věci. 
Jistá selka  přistižená  při  mnohých  krádežích,  ukrývala  v  kapličce  krejčího  Augustina  z  Rychnova, 
který znamenitě  v  řemesle zlodějském se vyznamenával.
Šil z nakradených látek  šatstvo, nebo  přešíval ukradené šaty na nové, aby nebylo snadné je poznat. 
Ukrýval se na půdě kapličky  a zde také měl uloženo vše, co nakradl. 
Aby se lidé  báli ke kapličce  přicházet,  rozšířena  pověst, že se zde  zjevuje   bílá  paní.
Zatím sem za noci snášeli nakradené věcí.
Zloději prozradili se přece a bylí od justiciara  P.  Worella  (Vorla) z Rychnova  odsouzeni. 
Selka  doslala  5 let  vězení, 2  roky v Hradci, 3  léta  v  Praze,  její  muž  pro  spoluvinu  odseděl  3  léta  ve vězení v Hradci. Nakradené věcí zabaveny.
Jednou zaběhlo do  kapličky pootevřenými dveřmi hříbátko rolníka Kubíčka,  zavřelo za sebou  dveře  a  nemohlo  zpět.  Majitel  hledal  je po celém okolí, v lese i na poli - marně. Na kapličku si nevzpomněl.
Teprve asi za 2 měsíce nalezli hříbě v kapličce shnilé.
Později (27. prosince 1840)  uschoval  zde  jistý  podruh  z  Pěčína půl vozu dříví a brány, jež ukradl v Rokytnici.
Zlodějská kaplička časem sešla a poněvadž ji nikdo nechtěl opravovat, byla zbořena. 
Adalbert Kubíček strhl dne 14. září  1841 střechu a trámy kapličky, odstranil dveře a nechal jen zdi, které časem se rozpadly.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého.
Tato kaplička postavena r. 1808 na gruntě sedláka  Josefa Jindry z č. 30, pod jeho statkem, na srázu pastviště poblíž č. 35 zvaného »prostřední Slavíkova kovárna«. 
Vystavěna z opuky,  je 3 m 80 cm  široká, asi 5 m dlouhá  a uvnitř asi 2 m vysoká. 
Uvnitř je oltářík sv. Jana Nepomuckého a několik obrázků. O založení kapličky je ve  farní kronice zapsáno :
Asi r. 1793 udělali si hoši na tom místě z roští boudu,  umazali ji blátem a hlínou,  tak že vznikla jakási kaplička. 
Práce zúčastnil se též hospodářův synek Josef Jindra, kverý, když se později ujal hospodářství, přestavěl onu jednoduchou kapličku na dnešní podobu.

Jiná kaplička, dřevěná,
Image Návrat na úvodní stránku Image

nalézá se u Panské stráně v krásném údolí nad soutokem potoka a řeky Zdobnice. 
Stávala zde kdysi  panská  myslivna, která však později byla zrušena.
Ze zbytků zdiva a prken zbudována prostá kaplička, která občas slouží též za úkryt kuně skalní.

Památné kameny

Nedaleko  transformátoru,  poblíž  silnice, nalézá  se  malý kamenný kříž s jedním příčným ramenem. Druhé v neznámé době uraženo. Původně byl kříž umístěn o něco níže u staré obecní cesty a mířil ramenem k dolní částí obce.
Pří stavbě silníce zasadili jej z původního stanoviště na dnešní místo,
pří čemž i poloha změněna tak, že nyní ukazuje ramenem k jihu. Křížek uprostřed vtesán později.
Vypravuje se, že na tomto místě usmrtil kdysi býk svými rohy řezníka, který jej vedl.

Nedaleko hradu  v Suché postaven asi 1 m vysoký  kuželovitý  pískovcový pomníček  na památku neštěstí,
které zde postihlo  drvaře V. Turka. Byl na tom místě r. 1878 usmrcen pří kácení lesa padajícím bukem.

Strašák
Na pravém břehu řeky Zdobnice v lese Ochoz nazvaném, u hranic katastru bělského, spatříme mohutný hranolovitý balvan. Stojí o samotě mezí stromy. Zakutálel se sem z některé sousední skaliny, když zvětrala a rozpadla se.
Od pradávna říká se místu tomu »U strašáka«
Balvan stával zde jistě již v době, kdy nedaleko odtud na příkrém levém svahu pyšnil se starý zámek.
Od něho po svahu vinula se cesta k řece, kde byl brod a dále vedla po pravém břehu až ke Strašáku,
kde zahýbala úžlabinou a spěla dále lesem ke Bělé a k Rychemberku (Liberku ).


Image Návrat na úvodní stránku Image
Image