Image

PODNEBÍ A PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
podnebí, hory a údolí, lesy a louky,
zvláštní názvy některých míst


Výběr ze zajímavostí zachycených obecním kronikářem panem učitelem Krčmářem
v jeho vlastivědném popisu pod názvem
Obec Pěčín v Orlických horách


Podnebí

Hory a údolí

Lesy

Louky a zvláštní názvy některých míst

Okresní lom

Potoky

Řeky

Plavení dříví po řece Zdobnicí

Rybníky

Vodovody

Rostlinstvo, živočišstvo a nerosty

Půda, obyvatelstvo
a jeho zaměstnání







Podnebí:

VSTUP
do oficiálních stránek obce


Image Návrat na úvodní stránku Image

Podnebí v Pěčíně je celkem drsné, horské.
Zímy bývají tuhé, často 30  i  více  stupňů  dosahující,  jaro je  deštivé a studené,  podzimek sychravý, léto celkem  krátké.
Několikráte za rok, zvláště v zimě, dostavuje se divoký vítr polák (vane od SV,  z Polska),  který způsobí  zhusta  mnoho škod  stromoví. příbytkům i zvěři. Tak r.  1909 natropil v naších lesích  škody nejméně za 20.000 K, otrhal střechy, zničil četná hnízda v lesích, zahradách í na poli.
Silnější deště odnášejí lehčí prst do potoků i do řek, ponechávajíce na prudších svazích jen štěrk a kamení.
To děje se zvláště z jara, kdy nastane prudké tání sněhu a voda nemůže vsáknouti do země. Žene se ve  velikých  spoustách,  vniká  do  stavení, zaplavuje údolí  a vše ničí.
Veliká povodeň postihla obec  na př. r. 1713,  kdy odplaven byl í mlýn na Zdobnici.
V novější době postihla obec r. 1902 povodeň a krupobití,  r. 1903 průtrž mračen, r. 1907 průtrž mračen v Orlických horách byla příčinou nebývalého stoupnutí vody ve Zdobnici.
Proti tomu opět r. 1904 a 1908 panovalo takové sucho, že potoky vyschly, ryby a raci nadobro vyhynuli. R. 1929 řádily zde opravdu sibiřské,  téměř  40° mrazy,  které zničily na sta ovocných stromů, zvláště třešní a švestek.
Pravé jaro začíná teprve v druhé polovině května a leckdy se stává, že květy ovocných stromů jsou pozdními mrazy z větší části zničeny. Jarní  obdělávání  půdy  se  tím často  velice prodlužuje.  Podzimní mrazy přicházejí někdy jíž koncem září
a stává se, že brambory a ovsy se zachumelí dříve, než mohou být sklizeny. 
Ovocnému  stromoví  následkem nepříznivé přírody se u nás valně nedaří.
Větry vanou ponejvíce od západu a od severu.
Srážkoměrná stanice zřízena na podzim r. 1924. Hydrologickou službou pověřen správce zdejší školy.

Hory a údolí:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Návrší pěčínská jsou planinatá.  Špičatějším  kopcem  je pouze Homole (575 m n. m.) na severovýchod od školy se rozkládající a největší výše dosahující. Proti ní k jihu je pláň s trigonometrickým bodem (544 m.), která směrem ke vsi a k potoku příkře se svažuje, ke Slatině však jen povlovně spadá. Část její, rovina nad slatinskými Borky, sluje Rajčůra (z něm. Reitschule). Zde konávala rakouská jízda při střežení hranic r. 1866 cvičení, a po celé Pláni umístěna byla děla
rak. vojenského sboru. Očekávalo se, že Prusové potáhnou od Kladska tudy k Moravě) což se však nestalo.
Vyvýšeniny mezi dolním  Pěčínem  a  Hamernicí  ležící  slují Vrchy (566 m. n. m.), mezí horním  Pěčínem  a  Rokytnicí Varta  (563 m). Zde stávala v neklidných dobách za válek  o Slezsko a Kladsko ( 1740-1763 ), jízdní stráž, a tehdejší žamberská posádka měla za úkol střežiti přechody z Kladska do naší krajiny vedoucí.
Vrchy, Homole a Varta tvoří řetěz vyvýšenin postupujících od Popelova k Suché a ke Kunvaldu. Pás ten je prorván údolím  Říčky,  potoka Stříbrného a sedlem, kterým vede silnice k Rokytnici. Je většinou bezlesý a poskytuje překrásného rozhledu po celém orlickém Podhoří. Jiné výšky : Hrad v Suché 543 m, kostel v Pěčíně 508 m.

Lesy:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Výšiny jsou vesměs v pole zdělané, nezalesněné. Lesy nalézají se na svazích podél potoků,  u řeky Zdobnice  a Ríčky,
z části í na rovinách níže položených. Převládá v  nich  většinou  smrk.  Největším  lesem je Suchá na katastru obce Pěčína, Dolní Rokytnice, Kunvaldu, Kameničné a  Slatiny.  Část  Suché,  náležející  Pěčínu,  je  majetkem  velkostatkáře Parishe.
Obecní lesy rozkládají se na bývalé Obci od tunelu k Ovčáru. Slují Březina, Velká Obec, Malá Obec, Lomenička a Panská stráň. Na katastru slatinském přidělen pozemkovým úřadem Pěčínu les Ovčár.
U železniční zastávky nalézá se několik lesíků, jež souborně zovou se Paseky. Poblíž rokytnických hranic jsou hamernické lesíky, pak Ghrastiny, Hrázka a Borky. Veliký souvislý les prostírá se podél levého břehu Říčky a Zdobnice od Hamernice
k silnici javornické. Celkově sluje Dolní les. Ve skalách  a  rozsedlinách jeho  mají doupata lišky, kuny skalní i lesní jezevci.
Les na pravém břehu Zdobnice, přidělený  obci Pěčínu pozemkovým úřadem, pojmenován při stromkové slavnosti v měsíci květnu 1931 školní mládeží „Na Petrově“ k uctění zásluh Ant. Petra, rolníka z č. 30.
Kromě toho roztroušeny jsou po Pěčíně drobné hájky, březinky, osičinky a smrčiny, zvláště v dolní části obce, již dodávají zvláštního půvabu.

Louky a zvláštní názvy některých míst:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Některé naše louky mají  zvláštní názvy, buď dle podoby, dle převládajícího rostlinstva neb dle jiných značek.
Tak pojmenována jedna »v kotli« (č. 71), jiná »Rákoska« a »Hladká« (obě u Hrázky), jíné »u buku«, »Kočovka« (u Suché), »v dolcích«  (č. 138),  »v Korejtkách«,  »Fořtova«, »Kotlík« (č. 7), »u brodu«, »Důl«, »Rajčůra«, jiná »Kravská«, »Koňská« a podob.
Odlehlá pole označili naši lidé žertovně názvy vzdálených zemí. Tak za Homoli, poblíž tratě  je »Rusko«, za Hrázkou »Palestina«, pod Vartou »Indie«, u Borovinky »Amerika«. I jiná,  z německých  slov překroucená pojmenování  se vyskytují na př.:  »Hačaperk«  (u Zdobnice), »Bergerák«  (z něm. Bergerand - okraj hory) proti zříceninám  zámku. Běžným názvem je zde »zmol« (místo vodou vymleté), »v síti«, »na kopci«, »na stráni«, »v dole« a podobně.

Okresní lom:

Nedaleko silnice k Rokytnici nalézá se okresní lom. Zakoupen byl okresní správou jíž r. 1878 od tehdejšího majitele č. 56., Kašpara Jedličky. Od té doby láme se zde nepřetržitě kámen na štěrkování okolních silnic.
Je to amfibol  (jinoráz), který se k zmíněnému účelu výborně hodí. Skála trhána dynamitem, pak se  kameny na  drobné kousky ručně roztloukaly a štěrk se v metrovkách rozvážel. R. 1928 natlouklo se tímto způsobem na 600 kubíků štěrku. Nyní drtí se kameny velkým drtičem, čímž odpadlo namáhavé ruční tlučení. Potřebný  dynamit  odebírán  z počátku  z Lític.  Pří stavbě dráhy Doudleby – Vamberk - Rokytnice zřízeno na kopci v lese Březině zvláštní skladiště dynamitu,
jež po ukončení stavby darováno r. 1907 obci.
Skladiště záhy na to zrušeno,  takže dnes jeví se nad tunelem jen nepatrné jeho zbytky.
V okresním lomu nadrtí se nyní ročně asi 2000 m3 silničního štěrku, který se nákladním autem rozváží po silnicích
od Helvíkovíc k Rokytnici, od Pěčína ke Přímu a od Kameničné k Javornici.
Z drobného materiálu  vyrábí  se zde cementové zboží, na př. mezníky, patníky a podob.


Image Návrat na úvodní stránku Image
Image