Prokop Divišse narodil
v Helvíkovicích u Žamberka!
Oficiální verze - Jihomoravské muzeum ve Znojmě

Nenarodil se snad ve skutečnosti
Prokop Diviš v Pěčíně?
Neoficiální verze - podle vlastivědného popisu Obec Pěčín v Orlických horách
sepsaného pěčínským kronikářem panem učitelem Krčmářem


Kde se narodil Prokop Diviš?

Všeobecně pokládáno je město Žamberk za rodiště Prokopa Diviše,
nejpřednějšího našeho elektromechanika 18. století. 
Vyskytuje  se však několik důvodů, z nichž možno  vážně  usuzovati, že Žamberk rodištěm Divišovým není.
Svého času prof. Dr. Edvard Albert společně s děkanem Chotovským studovali pečlivě matriky města Žamberka,
pátrajíce po rodokmenu znamenitého tohoto vynálezce, leč jména Divíš v nich nenalezli.
Vyslovena tudíž již tehdy pochybnost, možno-li Žamberk  za rodiště  Prokopa Diviše považovati.
Aby se věc objasnila, stůjž zde několik mých slov :
Po třicetileté válce stal se v našem kraji Žamberk střediskem protireformačního hnutí a tamní  fara  vedla  duchovní  správu
v celé  řadě okolních osad, kde byly sice kostely a fary, ale  nebylo  kněží. 
K Žamberku přifařen  Dolní Kunvald, Pěčín, Slatina, Německá Rybná a snad í jiné obce.
Matriky vedeny v Žamberku pro každou obec zvlášť.
Pěčín spravován farním úřadem žamberským  nepřetržitě až  do r. 1787, tedy okrouhle asi 160 let.
Pátrajíce po rodišti Prokopa Diviše musíme  prozkoumati  též  matriky těch přifařených obcí,
zvláště pak matriku pěčínskou z let asi 1630 až 1787.
V ní se určitě s rodovým jménem »Diviš« shledáme.
Rod Divišů v Pěčíně byl majitelem gruntu dnes č. 10. označeným a vyskytuje se zde právě v době,
do které spadá narození Prokopovo.
V purkrechtní knize žamberské je uvedeno, že prvního známým držitelem č. 10. v Pěčíně byl Matěj Divíš. 
Od  něho  koupil  statek  dne 19. března 1686 syn Jan Diviš a do tohoto dne 1. prosince 1721 syn Mikoláš Diviš.
Pak držel grunt syn Mikolášův Jan Divíšek, který byl asi menší postavy a tak i jeho jméno zdrobněno. 
V rodině Divíšků zůstal statek až do let padesátých minulého století.
Lze míti za to, že i před prvním známým držitelem na č. 10. hospodařili Divišové a Matěj držel je před r. 1686 zajisté jíž delší dobu. Za otce Prokopova mohl by býti  považován  buď Jan Diviš, nástupce Matějův, nebo některý z jeho bratrů,
který se  snad  do Žamberka  přistěhoval.
Jan ujal statek r. 1686, kdy byl jistě již mužem vyspělým, 25 až 35letým, takže mohl se  naroditi 
přibližně  v  letech 1650 - 60. 
Prokop Diviš narodil se jak známo 1. srpna 1696, kdy mohlo býti Janovi, domnělému jeho otci, přibližně asi 40 let.
Mikoláš,  nástupce Jana  Diviše na gruntě č. 10. byl by dle toho bratrem Prokopovým.
Původní jméno Prokopovo bylo Václav Divíšek, Prokop bylo jeho jméno řeholní.
Změnil-li prokop i příjmení Divíšek na Diviš, učinil tak zajisté proto, že dobře věděl
že původní a tedy správné jméno je Diviš, kdežto ono zdrobnělé, že je spíše přezdívka.
Změna jména byla asi v tomto rodě běžnou,
neboť i Jan Diviš, který držel grunt č. 10 po Mikoláši Divišovi, jmenuje se náhle Jan Divíšek.
Poněvadž se v Žamberku samém jméno Diviš v době, o kterou jde, vůbec nevyskytuje,
dlužno rodiště Prokopa  Diviše hledati spíše v Pěčíně
a slova »rodák žamberský« třeba chápati ve smyslu krajovém, jako »rodák ze Žamberska«.