Image

VZDĚLÁVÁNÍ A CÍRKEV
počátek a vývoj školy a škola dnešní


Výběr ze zajímavostí, zachycených obecním kronikářem panem učitelem Krčmářem
v jeho vlastivědném popisu pod názvem
Obec Pěčín v Orlických horách


Počátek
a vývoj školy

Škola dnešní

Kostel

Kostel nynější

Náboženské poměry po válce třicetileté

Fara a kostnice

Zvony

Farní kronika



Počátek a vývoj školy:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Pozvolna  jen  křísilo  se  české  školství k novému životu z naprostého  úpadku,
do kterého  je  uvrhla  válka třicetiletá. 
  Teprve koncem 17. a na počátku 18. století  vznikaly v hlavních městech školy vzorné,
v menších  školy  hlavní  a tu a tam  ve  farních  obcích  i školy farní.
Byly vesměs v rukách církve a účelem jejích bylo  napomáhat  protireformaci.
Učitel,  dá-li se slova toho vůbec použít, byl na vsi zároveň zpěvákem na kůru  kostelním  a varhaníkem, leckde
i kostelníkem. Říkalo se mu všeobecně kantor  nebo  Rector  schoale.
Učilo se hlavně náboženství, pak trochu čtení, psaní a počtům.
Farář byl vrchním pánem školy, jakýmsi místním »inspektorem«,  vikář  inspektorem  obvodovým.
Za  budovu školní  hodila se i leckterá  obecní  pastouška neb  zádušní chalupa s malými okny a nízkým stropem. 
Do školy chodil kdo chtěl, obyčejně jen v zimě, za učení  vybíral  kantor vždy v soboru t. zv. sobotáles t. j. z každého žáka poplatek za vyučování, který obnášel 1 - 2 kr.

Počátek školy pěčínské spadá k roku 1720.
V ten čas vyučoval zde z ochoty kovář Jan Dytrt a to v čísle 40, kde se podnes říká »u kantůrků«.
Měl pronajato kostelní pole za 5 zl.

Image
Chaloupka č.40
První škola v Pěčíně z roku 1720



Prvá školní budova stavěna r. 1739
na zádušní roli poblíž  kostela na místě, kde stojí škola nynější. Byla ze dřeva.

Po Janu Dytrtovi učil ve farní škole pěčínské
syn jeho Josef.

Když postavena byla nová škola, koupil od kostela
starou školní chalupu č. 40. za 18 zl. V nové budově učil Josef Dytrt od r. 1740 - 1774. Nová škola měla prý dva vchody, jeden k západu, druhý k východu. Nad hlavními  (západními)  dveřmi  vyryt letopočet 1739.  V budově se nalézaly  dva  pokoje,  jeden  pro  učitele, kde zůstával a také vyučoval, druhý  pro  žamberského  kaplana,  kde  se zdržoval, když bohoslužby v Pěčíně konal aneb  nemocné navštěvoval. 
Pokoj, v němž se učilo, byl větší, od bytu pana pátera k východu položený.
Vzadu nalézala se komora se sklepem, vedle konírna, chlév, ovčín a stodola.
V konírně bylo místo pro 4 koně, chlév mohl pojmouti 12 krav, ovčín 30 ovcí.
Kantor držel si pro polní práce pár koní, druhý pár nechával zde kaplan, kdykoliv přijel do Pěčína.
Vodu přiváděli  do školy  dřevěným  potrubím z louky sedláka Divíška č. 82.  (dnes patří louka k č. 134),
později  přeloženo o něco níže, kde sedlák  Divíšek  z č. 33  mlékárenskou  budku měl  a kde se říkalo »Kotyzův haltýř«.

Dne 5. února 1774 přišel do Pěčína nový kantor,Frant. Michalička z Kunvaldu. Do Pěčína doslal se takto :
Při schůzce v Žamberku stýskali si někteří  rychtáři  z okolí na špatné výsledky  kantorského  vyučování pravíce :
»Jak může něčemu naučiti kantor, který sám psát neumí!«.
Pěčínský rychtář Josef Kubíček  posteskl si, že by také potřeboval jiného kantora. Na to odpověděl mu rychtář  kunvaldský, že má v obci jednoho, že však není tou dobou doma, že je v Zářečí ve škole.
V sobotu na to přivedl ho s sebou do Žamberka a oba šli na faru. Aby se měl čím prokázat, napsal mu děkan Matěj Kukla psaní tohoto znění :
»Rychtář! Představuju  Vám  tohoto  Františka Michaličku do Pěčína za kantora.« 
Toto psaní  sloužilo  Michaličkovi za dekret až do r. 1792,
kdy 23. října  dostal  řádný  dekret od  Františka  pana hraběte z Bubna a Litic.
Privátní učitel Josef Dytrt šel r. 1774 do své  chalupy č. 40. a zde ještě 21 let žil.  Školu převzal  Frant.  Micbalička,  tehdy  21 let starý. Oženil se rok na to  s Annou  Štefkovou z Kunvaldu. Jeho bratr  Dominik byl učitelem ve Slatině.
Druhá manželka jeho, Josefa Štefánová, byla dcera řezníka z č. 129  v Pěčíně. Frant. Michalička zemřel 6. února 1827.
V Pěčíně působil 53 let.

Jeho nástupcem stal se  Frant.  Michalička  mladší, syn předešlého, nar. 1780. 
Byl nejprve pomocníkem svého otce, pak prodělal práparandový  kurs v  Praze.  Studoval s  dobrým  prospěchem.  Konkurs  odbyl r.  1807 v Hradci a byl  22.  dubna  1807  za  řádného  učitele potvrzen. I potom byl pomocníkem svého otce,  až na zimní kurs r. 1803 a 1804, kdy  vypomáhal  v  Něm.  Rybné.  Pomocníkem  v  Pěčíně  zůstal až do r. 1820, slouže mezitím 2 roky u vojska, kde stal se kaprálem. Od další služby vojenské byl pro nemoc osvobozen.
»Ausštellungs dekret« dostal 10. května 1821 a nastoupil  jako  samostatný  učitel v Pěčíně po svém otci.
Za manželku pojal Annu Divoškovou z č. 82.
Frant.  Michalička  mladší  také u sebe cizí pomocníky držel a je k učitelskému stavu připravoval. 
Tak r. 1827 asi  půl  roku jakéhosi Kopeckého, na to celý rok Sklenáře, v r. 1835 - 1836 celý rok Josefa Pecivála.
Syn Michaličkův, Josef, také zvolil si učitelský stav a byl u svého otce jako pomocník v praxi. Po odbytých kursech stal se privátním pomocníkem  u svého otce, až do l. října 1832, potom definitivním nejdříve v Pěčíně, pak v Doudlebách. 
Roku 1835 - 1836 učil  na  filiální  škole  ve Skorenicích,  pak 3 roky jako pomocník na škole ve Slatině,
na to přišel na žádost  otce zpět do Pěčína, co zástupce jeho po čas nemoci.

Za Františka Michaličky mladšího stará školní budova,

r. 1814 opravená a částečně přestavená, která již nevyhovovala,
byla stržena a nová r. 1834 z kamene postavena.



Škola dnešní:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Image
Škola a kostel - 1936

Image
Škola a kostel v dnešní době



Řídící učitel  Beran.
Příchodem  Beranovým nastala škole naší  éra pozvolného,  ale stálého rozvoje.
Zaopatřována učebnými pomůckami, kterých dosud téměř nebylo, pořízena žákovská i učitelská knihovna, upraveno, stromovím a keři ozdobeno nejbližší okolí školy, upraveno menší hříště a zahrada v místech bývalé stodoly, zbudován  nový, 213 m dlouhý vodovod z  olověných trubic, starý nábytek školní pozvolna nahrazován novým, položen základ ke sbírce uměleckých děl, r. 1902 zřízen polévkový ústav atd. atd.
Řídící učitel  Beran za  svého působení  pracoval  intensivně  nejen ve škole,
jsa vzorným učitelem a svědomitým vychovatelem, ale í v širší veřejností.
Rázně postupoval proti zakořeněným zlořádům, přezdívkám, alkoholismu  a podob.,  ukazoval  lepší cesty naším lidem, 
vedl  zvláště omladinu k veřejné prácí, povzbuzoval jí k vlastenecké obětavosti, byl vůdcem  obyvatelstva  našeho 
i  po stránce  politické,  svolávaje  schůze poslanců a jiných vynikajících pracovníků.
Necouval a nebál se, ačkoliv v tehdejší  době učitel byl pod  přísným dozorem c. k.  úřadů
a  každá méně vítaná činnost jeho byla po Rakousku přísně posuzována a trestána.
Do Pěčína přišel l. února 1886 a působil zde do konce roku 1905.
Narodil se r. 1855 v Německé Rybné,  kde otec jeho byl rolníkem.
Do Pěčína přišel z Kunvaldu.  V Pěčíně s energií jemu vlastní jal se klásti základy moderní školy,  nelekaje se  obtíží a překážek v cestu se stavících.
Z ničeho podařilo se mu zbudovati téměř všecko, na čem pozdější doba mohla pevně zakotviti. 
Hned na počátku svého působení v Pěčíně založil  novou školní  kroniku. 
Z Pěčína odešel  do rodné  obce Německé Rybné.
Jako podučitel působil  v  téže  době  (od  listopadu 1885  - 2. září 1887)

Jos. V. Trejtnar,
mladý a nadaný, který rovněž čile chápal se práce
a pomáhal klásti základní kvádry novému našemu a lepšímu veřejnému životu.
Uplatňoval se hlavně v nově založeném hospodářsko-čtenářském spolku »Pokrok«
společně s řídícím učitelem Beranem a farářem Hulatou. Narozen v Pastvinách r. 1862.

Trojtřídka
vešla v život dne l. března 1886 za okr. škol. inspektora V. Podhajského. 
Za  mladšího  učitele ustanoven  sem Ant. Berger  (od l. března 1886 - 2. září 1887). 
Zůstával ve škole v I. poschodí, kde měl pokoj a kuchyni. Přeložen byl do Písečné.

Dále zde působili :
Edv. Pecival od 2. září  1887 do 21. září 1893
Ant. Dojiva od 2. září 1887 do 21. září 1893
Frant. Vejcl od 21. IX. 1893-31. VIII. 1900
Frant. Vích od 2l. IX 1893-1896
V. Kadleček od 2. VIII. 1896-14. IX. 18Q7
K. Rožek 1897-1899
Vojtěch Mikšovský od. 1. X.-8. XI. 1899
Jan Němec od 30. IX. 1899-28. II. 1901
Jan Krčmář od l. IX. 1900
K. Rožek od 26. II. 1901-1902
Alois Michal 1902-1912

Učitelé Pecival a Dojiva
bydlili z počátku  ve škole v I. poschodí, později v č. 82. 
Fr. Vejcl
koupil si v Pěčíně domek č. 47. se zahradou (bývalým českobratrským hřbitůvkem).
K. Rožek,
pardubický rodák, vynikl ve spisovatelství, Psal básně, povídky, romány i dramata ze života našeho horského lidu i ze života školského. Přestěhoval se do Žižkova, kde předčasně zemřel.  Vydával též měsíčník »Srdce«,  v němž soustředil mladší kruhy našich spisovatelů.

Alois  Michal
(od l. I. - 31. VII. 1906) stal  se  zatímním správcem školy po odchodu  řídícího  učitele  Berana. 
Za výpomocného podučitele v téže době dosazen sem
Antonín Kubišta
.

Frant. Roček
Nový řídící učitel přistěhoval se 26. července 1906 z Kunvaldu. Narozen 13. dubna 1861 v Lánech u Dašic.
Za jeho správy opraveno dřevěné poschodí školní budovy, staženo železnými pásy, upravena zelinářská zahrada  a  ovoc.  školka,  pořízeny nové lavice do všech tříd, škola vymalována a nově z venku natřena, zakoupen šicí stroj.
 V letech 1907 - 1909 odbýval se na naší škole zimní hospodářský pokračovací kurs.
Roček byl správcem školy do 30. září 1921, kdy odešel do výslužby.
V té době působili :
K. Reischel 16. IX. - 30. IX. 1909
V. Stuhlík 1. X.  1909 - 16. III. 1910
Jan Scheibal 1. V.  - 7. VI. 1912
Rudolf Šraib 1. IX.  1912 (jen měsíc)
Růž. Škorpilová 1. X.  1912 - 15. VII. 1913
Václ. Stuchlík 1. IX.  1913 - 1919
Lad. Hajský 2. IX.  1914 - 31. I. 1914
Ant. Kubíčková 1. IX.  1919
Frant. Nováková 1. IX.  - 1. XII. 1919
Ant. Marek 1. IX.  1920 - 20. VI. 1922
Josef Šouba 1. II.  - 17. III. 1922
Vlad. Brkl 20. III.  - 1. V. 1922

Jan Krčmář.
Po odchodu řídícího učitele Ročka  do  výslužby 
stal se zatímním správcem  školy pisatel této příručky od  1.  X.  1921  -  30.  VI.  1922.,
načež převzal správu školy, dosavadní učitel v Kunvaldě, ruský legionář,
Bohumil Krátký.

Výpomocně vyučovali :
Milada Civišová 1. XI.  1929 - 28.  VI. 1929
Oldřich Fiedler l. III. 1932 - 31. V. 1932.

Během  válečného  období  škola  valně  sešla, 
bylo  proto  třeba důkladných oprav, jež místní  školní rada ochotně předsevzala. 
Znovuzřízeny školní zahrady, třídy  opatřeny  novými  podlahami a otáčecími tabulemi, na budovu dána  asbestová  krytina, vystavěny nové záchody, dřevník a žumpa, pořízeny okapní  roury,  žlaby a okna, zavedeno elektrické světlo do školy, budova opatřena novou fasádou, opraven školní vodovod, upraveno prostranství  před budovou  školní, 
koupeno rádio, nové mapy a různé jiné pomůcky učebné.
Škola zmodernizována tak, že dnes je milá, úhledná, útulná.
Roku 1927 zajištěno škole prostorné  a pěkné hřiště, jež péčí tělocvičné jednoty Sokol vhodně upraveno.
Na podzim r. 1928 zřízena při škole  povinná hospodářská škola lidová, jež též řádně prospívá.
Dětská divadelní představení  pořádána  dříve téměř každého roku. Výtěžku používalo  se k opatření učebných  pomůcek,  knih a j. pohřeb pro školu. Též k doplnění vycházkového fondu.


Image Návrat na úvodní stránku Image
Image