Image

SPRÁVA A MAJETEK OBCE
rychtáři a starostové, obecní knihovna a muzeum


Výběr ze zajímavostí zachycených obecním kronikářem panem učitelem Krčmářem
v jeho vlastivědném popisu pod názvem
Obec Pěčín v Orlických horách


Doba rychtářů

Doba nová

Obecní knihovna

Počátek
obecního muzea

Majetek panský
a selský

Parcelace
panských pozemků

Charakter statků

Číslování
obytných stavení



Doba rychtářů:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Ve staré době spravována obec naše rychtáři a konšely, kteří podléhali různým pánům.
Hlavní prací jejich bylo bdíti nad správným vykonáváním vrchnostenských  robot, pak  nad  správou  veřejných cest, kostela a podob. Jmenováni byli milostivou vrchností a ponecháni v úřadě tak dlouho, dokud se osvědčili ve své  úřední  činnosti.  Jinak  byli dle potřeby shazováni a nahrazováni osobami jinými, lepšími.
Jsou ovšem i případy, že rychtářství udrželo se v rodě celou řadu let a přecházelo z otců na syny.
Za úřadování odměněni  bývali  úlevami  v robotách  neb materielními výhodami jiného druhu.

Jména  starých  pěčínských rychtářů  z  pramenů  po  ruce jsoucích zjistiti se nedala.
Z pozdějších připomínají se :

Od r.1760 Václav Trejtnar, šenkýř, č. 90
1785-1789 Josef Kubíček, sedlák, č. 1
1789-1790 Josef Jindra, sedlák, č. 30
1790-1794 Frant. Divíšek, sedlák, č. 33
1794-1799 Urane. John, chalupník, č. 79
1799-1804 Jan Vondra, šenkýř, č. 90
1804-Josef Kubíček, sedlák, č. 1
1804-1814 Josef Jindra, sedlák, č. 15
1814-1815 Frant. Slavík, chalupník a kovář, č. 89.
1815-1842 Frant. Tobiška, sedlák, č. 73
1842-1850 Josef Grund, sedlák, č. 69

Doba nová:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Roku 1848  zrušena robota,  prohlášena konstituce a s ní zavedena í samospráva. V obcích volili si občané starosty,
ve městech purkmistry. Jim k ruce dáni radní a obecní (městské) zastupitelstvo, rovněž občany volené.

Prvním starostou v Pěčíně zvolen František Křen, rolník z č. 93.
Další starostové :
1863-1877 Frant. Žabka z č. 191
1877-1880 Antonín Divíšek, rol. z č. 188
1880-1883 Antonín Pohl, rol. z č. 87
1883-1893 Frant. Žabka, rol. z č. 191
1893-1896 Damián Spaňhel, rol. z č. 137
1896-1907 Václ. Divíšek, rol. z č. 17
1907-1909 Josef Štefek, rol. z č. 86
od r.  1909  Antonín Rykr, rol. z č. 191

Starosta František Žabka

V druhém období starostování Fr. Žabky přestavěna stará přízemní, jednotřídní škola na nynější trojtřídku
a r. 1886 založena Pamětní kniha obce Pěčína.

Starosta Václav Divíšek
Přičinil se o vystavění důležité silnice Pěčín-Javornice  (Přím),  jakož  i  dráhy  Doudleby-Vamberk-Rokytnice.
K uskutečnění těchto podniků využilo obec. zastupitelstvo naše návštěvy tehdejšího místodržitele  hr. Coudenhowe
v orlickém Podhoří v měsíci listopadu 1898.
Pěčínem projel místodržitel 16. listopadu, při čemž byla mu tlumočena přání obce.
Za téhož starosty  r. 1905 skončen pro obec příznivě spor s velkostatkem žamberským o rybolov  v řece Zdobnici, 
který se vlekl dlouhou řadu let.
Dráha odevzdána veřejné dopravě slavnostním zahájením jízdy dne l9. října 1906.
Silnice  k  Javornici  dokončena l.  listopadu téhož roku. Stavba její započala brzy po  návštěvě místodržitele,
21. září 1899, a to od č. 122. po svahu k č. 17. a dále k č. 188. 
Směr  tento byl příčinou sporu starosty Divíška s řídícím učitelem  Beranem, který zasazoval se o to,
aby silnice vedena byla údolím potoka k č. 9. a 101. a dále podél Zdobnice ke mlýnu č. 140.
Zvítězil směr prvý.

Starosta Josef  Štefek
Byl horlivým,  obětavým  národním a menšinovým pracovníkem, přítelem pokroku a vzdělání.  Za jeho éry vybudována zastávka, k níž nákladem obce vystavěna příjezdní silnice a zakoupeno obecní pole u Rokytnice.

Starosta Antonín Rykr
V posledních letech za starostování Ant. Rykra učinil Pěčín veliký pokrok :
vystavěna silnice ke Slatině, obecní silnice v horní části obce, založeno lipové stromořadí podél silnice ke Přímu, 
pořízeno elektrické osvětlení obce, telefon, vystavěna obecní úřadovna,  zakoupen chudobinec, koupen les Ovčár atd. atd. Ve starších dobách úřadovalo  se vždy v bytě rychtáře nebo starosty. K vůli pohodlí najala  obec v pozdějších  letech  zvláštní  místnost pro úřadování. Táž nalézala se nejprve v č. 28, pak v č. 27, od 18. října 1921 úřadovalo se ve škole
v pokojíku v l. poschodí, načež úřadovna  přeložena do pokojíku přízemního.
Při stavbě družstevní mlékárny vybudována nová úřadovna v 1. patře.

Image

Úřadovati počalo se zde koncem roku 1926. Obecní zastupitelstvo je patnáctičlenné.
Nejnověji zasadilo se  obecní zastupitelstvo o příděl panských lesů a vymohlo,  že  byly Pozemkovým  úřadem obci  Pěčínu  přiřknuty  lesy Ovčár u Slatiny a Panská stráň, dosud velkostatkáři Parishovi patřící. Zábor obnáší asi 45 ha.
V majetek obce přešel 1. ledna 1931, přejímací cena obnášela 180.000 Kč. Pozemkový majetek obce nyní obnáší :
l. 12 ha starého obecního lesa
2. 45 ha lesa přiděleného Pozem. úřadem
3. přes 7 ha rolí
4. 1 1/2 ha luk

R. 1930 vybírala se na úhradu obecních výloh 103 °/° přirážka činžovní a 300°/° přirážka ostatní.
Téhož roku bylo v obci 566 voličů. Z počtu toho připadalo: straně republikánské 269 voličů
lidové 127 voličů
soc. dem. 29 voličů
čsl. social. 36 voličů

Obecní knihovna:
Image Návrat na úvodní stránku Image

Obecní knihovna nynější vznikla r. 1920 sloučením všech tehdejších knihoven pěčínských.
Odbor národ. jednoty severočeské, ochot. spolek Vrchlický, hospodářsko-čtenářský  spolek Pokrok
usnesly  se,  že darují  knihovny své zdarma obci, načež ustavila se knihovní rada, která uspořádala knihovnu,
na vhodném místě jí umístila a o rozhojnění knih dále se starala.
Dnes čítá veřejná obecní knihovna pěčínská
787 knih obsahu zábavného, 158 knih poučných a 113 různých vázaných časopisů. Knihy půjčují se každé neděle.
R. 1935 přečetlo se 1718 knih. Pěčín byl ode  dávna sídlem čtenářů-písmáků. 
Četlo se zde hojně a knihy byly zde ve veliké oblibě. Mnozí jednotlivci založili si i vlastní knihovny,
které během let vzrostly co do počtu i ceny knih. Veřejná čítárna  umístěna  nejprve v  přízemním pokojíku ve škole.
Od r.  1926  v čekárně  místní spořitelny.  Zřízena péčí  Místní osvětové komise.

Počátek obecního muzea:

Krátce před zahájením Jubilejní výstavy v Praze r. 1891  konaly se po našem venkově sbírky pozoruhodných památností,
z nichž nejlepší a nejcennější posílány  do  Prahy na  výstavu. Práci  s tím spojenou obstarávalo hlavně učitelstvo a kněží.
I v Pěčíně utvořil se výbor  pod vedením učitelstva a žen provedl dům od domu pochůzku po vsi,
při čemž našlo se dosti starých památek, jež se  pak třídily  a  do Prahy  zaslaly. 
Mnoho předmětů, na př. staré listiny, zápisy, smlouvy, vyšívané čepce, šátky, angory, části  krojů, staré knihy, mince a j. zařaděno  po ukončení výstavy trvale do sbírek Zemského musea a nevrátily se více do Pěčína.


Image Návrat na úvodní stránku Image
Image