Image

ZAJÍMAVÉ NÁLEZY
pazourkové hroty, náramky, mince, knihy, nádoby


Výběr ze zajímavostí, zachycených obecním kronikářem panem učitelem Krčmářem
v jeho vlastivědném popisu pod názvem
Obec Pěčín v Orlických horách



Zajímavé nálezy:
Image Návrat na úvodní stránku Image

V Pěčíně nalezlo se
několik pazourkových hrotů k šípům

pocházejících nejspíše z doby, kdy v Suché ještě hrad stával.
Tehdy přijížděly sem častěji houfce ozbrojenců a lovců, snad se zde strhly i různé šarvátky.
Nalézány jsou občas v polích, kde dříve hvozdy stály nebo v údolí, kudy se snad ozbrojenci kdysi brali.

R. 1913 nalezen při kopání bramborů na poli č. parc. 374  patřícím k č. 59
krásný bronzový náramek pocházející ze stol. IX. - XVI. př. Kr.

Image
Bronzové náramky nalezené v Pěčíně



Na vnější  straně  zdoben je rýhovaným ornamentem, uvnitř je hladký. Váží přes 7 dkg.

Jiný  krásný  náramek 
nalezen v létě r. 1930  na  poli č. parc.  1146, nedaleko mlýna Zdobnice.
Pochází z mladší doby bronzové (stol. V.-IX. př. Kr.)

Při vykopávání nádržky u č. 83. nalezen r. 1929 ve hloubce 2. m
železný hrot

Je  asi  78  mm  dlouhý, hrubě do čtyřhranu kovaný, bez špice.
Ta ulomila  se nejspíše  pří  pravěkém  jakémsi  zápase, kdy hrot šípu při výstřelu narazil na tvrdou jakousi překážku.

Ve zříceninách  hradu  Pěčína  objeveno před lety 
množství střepů a zbytků různých hliněných nádob.
Některé byly hrubší práce, bez glazury a bez ozdob, jiné jsou pěkně vypálené, čárkovaným nebo tečkovaným ornamentem zdobené. Pocházejí ze stol. XIV. - XV., tudíž z doby, kdy hrad byl ještě osídlen.

V příkopě hradním vykopány též
kosti jelení a kančí.
Jsou  to  zbytky kdysi ulovené zvěřiny. Lesy Orlických hor slynuly ode dávna množstvím zvěře, zvláště jelení.
Též vlků, divokých kanců a medvědů ukrývalo se hojně v nepřístupných houštinách a divokých roklích.

Charakteristickým předmětem, který se u nás velmi často při  polní práci nalezne,  jsou  malé, z jemné  hlíny  neb i z kamene  vyrobené kroužky, o průměru 2 cm, s otvorem 7 -12 mm širokým. Jsou to
podložky pod vřetánka
,
upomínající na doby, kdy se v krajinách našich  pilně  přadlo. 
I naše  pohádky  vyprávějí, jak  dobré  víly hodným dívenkám příst pomáhaly, jak pasačky vřetánka do polí nosily a tím
od východu slunce do jeho západu pilně přadly. Velmi četné nálezy těchto kroužků dosvědčují, že se v naších horách spřádala vlna již v dávném pravěku, kdy se na zdejších hradech hojně ovcí pěstovalo.  Spřádali na hebké nitě nejen len,
ale i ovčí vlnu a dá se tušiti, že průmysl plátenický a soukenický  byl v krajině  naší  silně vyvinut již v dobách,
kdy Orlické hory po prvé byly osídlovány.
Střediskem tohoto průmyslu stal se později Rychnov n. Kn. Kroužky jsou velmi dobře vypáleny.
Při předení kladly se na zem, aby  vřetánka na nich pohodlně  se  mohla  otáčeti. 
Přadleny  hlídající zároveň stáda, nejednou je na poli zapomněly  nebo  ztratily a dnes se s nimi opět shledáváme.

Zajímavý  a velice cenný  nález učinil dne  3.  dubna r.  1935 zdejší občan Konrád Stejskal.
Při sázení stromků na zahradě u č. 150. narazil ve hloubce 25-30 cm na hliněnou, dobře vypálenou baňatou nádobku,
ve které bylo
418 kusů stříbrných pražských grošů z doby krále Václava II. a  Karla I.  (IV.) 
Mince  mají velikost asi naší pětikoruny,  jsou  však tenčí.
Na lící uprostřed je vyryta koruna zdobená liliemi a dvěma křížky na obroučce.
Kolem ní je v prvém kruhu nápis : Karolus primus, ve druhém: Dei Gratia rex Boemie. 
Na rubu  ve vnitřním kroužku je říšský český znak a na vnějším okruhu nápis :
Grossi Pragenses« Nádobka, která se při výkopu rozbila,
přikryta byla kamenným, do hrdla těsně zapadajícím a pěkně uhlazeným kotoučem o průměru 7 cm.
Peníze zakopány byly nejspíše na poč. válek husit. ze strachu před Slezany,  kteří  r.  1421  na  den sv.  Havla  (16. října)  vpadli do krajiny žamberské a zde krutě řádili.
Tehdy, jak známo, zničen též hrad Pěčín a celá dědina, jakož i ostatní obce až k hradům Žampachu a Liticům.
Poklad zaslán k prozkoumání zemskému museu do Prahy.

Zachráněna  byla též  kniha obsahující
kupní smlouvy obce Pěčína od r. 1694 - 1756

Psána je brkovým perem  rukama dosti vycvičenýma, buď tehdejšími rychtáři nebo kantory.
Jména starých pěčínských občanů v záhlaví smluv jsou leckde pěkně zdobena.

Za zmínku stojí též kamenná koulička, nalezená poblíž okresní skály v r. 1935. Je to nejspíše
koule do větší vojenské pušky
a pochází snad také z doby slezského vpádu (1421).

Další pozoruhodný nález stal se 26. června 1935 na zahradě u č. 71, kdy ve starém zarostlém rumišti objeveny dva pěkně zachované, ručně formované, 17 cm široké a 18 1/2 cm vysoké
kachlíky, zdobené ornamentem, čárkami a pupíky.
Nahoře  uprostřed  vyryta  zubří  hlava, znak to Pernštejnův, na jednom okraji je dvojité W, na druhém větévka.
Kachlíky jsou zbytkem bývalého krbu a W znamená patrně zkratku slova Vilém nebo Vojtěch.
Pernštejni, jak dříve řečeno, vládli Pěčínem od r. 1497-1556 a kachlíky  vyrobeny asi v téže době v nějaké panské cihelně.

Při školní vycházce v měsíci červnu 1935 byla nalezena žáky v písku řeky Zdobnice u ostrůvku poblíž  Strašáku 
krásná, křídově bílá ulitu,
jakéhosi zavinutce. Je podoby kuželovité, kruhová  základna měří v průměru 6 1/2 cm, výška 11 cm.

Na poli u Hrázky vykopána 
stříbrná,  rytinami  zdobená přezka
od důstojnického neb jiného pasu. Pochází snad z války sedmileté.

Za vzor, jak tehdejší kupní smlouvy  se  uzavíraly, stůjž zde tento příklad :
Mikuláš Liška prodal statek (dnes č. 30.)  Kašparu Kryštofovi Čížkovi, ten čas hejtmanu panství Rokytnického.
Statek byl pod robotou a poněvadž hejtman chtěl míti statek  volný,  robotami nezatížený, uvolil se místo různých,
s robotou spojených prací odváděti do důcbodu hraběcího v Žamberku stanovené poplatky.
Tehdejší majitel panství Žamberského projevil s tím ve smlouvě  souhlas.  Některá  místa  ve smlouvě nelze dnes již přečísti,  poněvadž  při převazbě  knihy  byly okraje listů poněkud více odříznuty.
Kupní smlouva zní :
Já Antonín  Ignacius  svaté  římské  říše  hrabě  z Bubna  a z Litic, pán na Žamberce, Doudlebích, Jelením, Blátě, Vejvanovicích známo tímto trhem činím, že jsem grunt selský ve vsi mé Pěčíně,
na kterém Mikuláš Liška hospodářem  zůstával,  s rolmi, lukami,  lesem  a se vším tím, jak od  starodávna  k němu  přináleželo,  nic  nevyjímaje, panu Kašparu Kryštofovi Čížkovi,  ten čas  hejtmanu  panství  Rokytenského,
člověku svobodnému,  k jeho  vlastnímu  užívání,  nepotahujíc jej do žádné mé poddanosti ani manželku ani děti jeho,
za sumu dvěstě čtyřiceti pěti rejnských prodal.
Na kteroužto sumu dle předešlého způsobu závdavku se počítá čtyřiceti šesti  zlatých rejnských 40 krejcarů,
však za spuštění gruntu z toho závdavku témuž kupujícímu se leví 20 zl. a ostatních 26 zl. 40 x v hotovosti složití  má
a ročně po 5 zl. a 50 x až do zaplacení celé sumy  trhové platiti  má. 
A přidává se k té živnosti kůň s vložením, kráva, jalové roční, vůz kovaný, pluh s železím, brány s hřebíky, kosa rožnová, kosa  travná,  řezačka  s  kosířem, sekera, motyka, vidle k senu, vidle k hnoji, hrnec v kamnech měděný, stůl, díž, houser panský, slepice s kohoutem, žita v ozim setého k celému klízení kupujícího po 4 korcích, item žita po  3 korcích  v ozim setého,  ovsa setého po 5 korcích, viky po 1 věrteli  a semena lněného po  1 věrteli.
Jsouc pak ta živnost pod robotami za takové odraženo bylo 20 zl. a v jaře za 6 dní k zadělání role 3 zl.,
item ve žních při klízení obilí za 6 dní 1 zl. 30 x, místo  dělání  5 sáhů  dříví  pivovarského  aušozního 1 zl.,
místo dělání 3 sáh bukového a krátkého dřiví 30 kr., místo dělání 2 klad 12 kr., místo  odvežení  toho dříví  a .klad 1 zl.,
na místě honu zvěřiny 1 zl., místo předení  4 šfuk panského  prádla 48 kr.
a na místo házení dříví hamerského do vody 1 zl. 12 kr.,  popelového 30 kr.
každoročně do důchodu mého pan Kašpar Kryštof Čížek platiti se uvoluje a při tom tak to zanechávám.
Co se obilí platního neb při obci všelijakých věcí, kontribucí a úrokův, jakých by koliv náběžkův v kvartýrování vojákův nic nevyjímajíce, co by na něj přišlo vedle jiných sousedův i peří z panského housera dávati, vybejvati a s nimi trpící býtí nadjmenovaný pan kupující přislibuje, což pro stvrzení toho všeho v tomto trhu, který se do knih purkrechtních  pro  paměť  a  pořádnost  vepsati  dáti  může,  vlastní rukou sem se podepsal a mou  přirozenou hraběcí pečeť přitisknouti dal.
Datum v zámku žamberském dne 2. března 1712.
Následují dodatky, rozdělení splátek, potvrzení splátek.


Image Návrat na úvodní stránku Image
Image